Klíčové kroky a jejich pořadí, které jsou nezbytné pro jakékoliv zásadní zlepšení:

 

  1. Definice cíle, pokud není zřejmý
  2. Definice měřicích mechanismů pro dosažení cíle
  3. Identifikace omezení
  4. Využití omezení
  5. Podřízení zbytku organizace využití omezení 
  6. Překonání omezení
  7. Zabránění, aby se setrvačnost stala omezením - opakování stejného postupu pro další omezení

Nejnáročnější je Krok 5

Nejčastěji chybí vhodný nástroj měření cíle, tj. chybí Krok 2, případně i cíl (Krok 1) není zřejmý, ...

Nejčastější chybou je předčasný skok na odstraňování omezení (na Krok 6), a to ještě před jeho plným využitím (Krokem 4). Překonání omezení často vyžaduje značné investice, které by mohly být vydány zbytečně brzy, a možná i na omezení, které není kritické.

Nejvíce obtížné je omezení, které není fyzické, ale skryté v pravidlech, postupech, vzorech, dovednostech, ..., nicméně jeho odstranění obvykle nevyžaduje investice. V případě, kdy je příčina odporu ke změně vyřešená, lze odstranění realizovat poměrně rychle. Omezení, které není fyzické, se v některých případech obtížně rozpoznává a řeší bez hlubší analýzy příčin.

 

Popsané kroky jsou rozšířením pěti základních kroků podle TOC, a to o první dva kroky, které jsou často v komplexních nebo neziskových organizacích nevyjasněné nebo nejednoznačné.